16. března 2011 Fukušima a jaderná hrozba
Události posledních dní mě, stejně jako většinu z vás, nenechávají klidným. Je to však zcela jiného důvodu, než u většiny hysteriků, kteří mají nyní živnou půdu pro šíření paniky. Nebojím se jaderné katastrofy, ale soucítím s Japonskem a jeho lidmi kvůli škodám po zemětřesení a tsunami. Kvůli škodám na majetku, veřejném prostranství a samozřejmě i kvůli obětem tohoto neštěstí.
V médiích se nyní objevují nejrůznější zprávy o JE Fukušima a mnohé z nich jsou zcela mylné, zkreslené a skoro se divím, že nejsou klasifikovány jako šíření poplašných zpráv, což je trestný čin. Odpůrci atomu si velebí a využívají laické veřejnosti, tedy ano – toho zmanipulovatelného stáda, které stačí vystrašit a ono vyjde do ulic (viz. Německo).
Jeden příklad za všechny... ráno IAEA/MAAE (mezinárodní agentura pro atomovou energii) vydala prohlášení, že předešlý požár ve skladovacím prostoru vyhořelého jaderného paliva 4-tého reaktorového bloku se podařilo uhasit. Česká média nevydala ani slovo o uhašení a místo toho psala, že hoří reaktor.
Pokusím se stručně vysvětlit některá fakta.
V prvé řadě jde o to, že reaktory byly automaticky odstaveny již několik okamžiků po neštěstí – neprobíhá v nich tedy žádná štěpná/jaderná reakce a nehrozí žádné atomové výbuchy s těmi velkými hřiby přesto, že se některé TV nestydí dávat tyto záběry do zpráv. Jaderné reaktory tohoto typu (BWR), když v nich probíhá reakce, mohou mít ve svém jádru teoretickou teplotu přesahující 2000°C, která tam však není, jelikož jsou chlazeny protékající vodou na teplotu něco přes 200°C. Co se dál děje s touto vodou/párou nebudu popisovat – princip výroby el.energie v JE nechme na jindy.
Uvědomme si, že tělo reaktoru jsou samé kovy a i když je reaktor odstaven, tak poruší-li se přívod chladícího média, začne teplota uvnitř reaktoru růst rychle nahoru (přecijen když má něco teplotu 2000°C a vy to přestanete chladit, začne se to ohřívat). V takových teplotách by došlo k roztavení jádra reaktoru a tím 1/ k jeho zničení/znehodnocení pro další práci a 2/ hrozilo by, že nádoba reaktoru pukne a tím dojde k úniku radioaktivity z jádra. Znamenalo by to tedy ekologickou katastrofu lokálních rozměrů – v žádném případě však nemůže dojít k opakování černobylské tragédie!
Tomuto se momentálně v JPN snaží zabránit tím, že reaktor chladí mořskou vodou. Tím ho sice prakticky znehodnotí pro další použití (mořská voda je slaná – způsobuje korozi), ale zabrání tím jeho přehřátí a tím puknutí – pokud se neporuší nádoba reaktoru, tak nehrozí žádný markantní únik radioaktivity.
Problémem číslo 2. je tlak. Jelikož se reaktor přehřívá, zvyšuje se v něm i tlak a to by přispělo k puknutí (porušení reaktorové nádoby a většímu úniku radioaktivity). Tomu se snaží zabránit tak, že jednak reaktor chladí a druhak upouští určité množství páry z okruhu. Tato pára je kontaminována a dochází tak k přechodnému zvýšení dávkových příkonů uvnitř i v okolí JE. Odtud tedy zprávy o nebezpečně zvýšeném záření v okruhu 10,20 a naposledy 30km.
- Co se výbuchů vodíku týče, netřeba asi zmiňovat, že vodík spolu s kyslíkem je velmi hořlavý/výbušný a pokud se v uzavřeném prostoru zvýší jeho koncentrace dostatečně, tak zahoří/bouchne. Vodík v těchto prostech vzniká chemickou reakcí horké páry s okolními kovovými materiály.
- Hoření vyhořelého jaderného paliva... tzn. VJP (vyhořelé jaderné palivo), nebo SNF (spent nuclear fuel) se skladuje v překladištích a někdy i v nádržích (bazénech) hlavně proto, že voda dobře "stíní". Zamezuje tedy průchodu záření do okolí. Není to tedy primárně proto, že by mohly vyhořelé palivové články samy od sebe hořet! Palivo je kov a keramika – hoře nemůže. Požár byl způsoben pravděpodobně opět nedokonalým chlazením, čímž docházelo k vývoji vodíku... (a o vodíku jsem již psal výše) po zahoření tak hoří třeba elektroinstalace, nebo jiné vybavení skladu, ale rozhodně ne palivo. Vyhořelé jaderné palivo jinak samozřejmě dále vykazuje zbytkové teplo, které se většinou pohybuje na úrovni několika desítek °C (např. 60) na povrchu skladovacího obalu.
Sliboval jsem sice stručné vysvětlení, ale o tomto tématu to zas tak stručně nejde. Závěrem chci jen říci: berte s nadhledem snahu médií o senzaci a věřte vyjádření, která předkládají odborníci jako třeba šéfka SUJB paní Drábová. Není to zlehčování situace, ani zatajování informací, ale pouze jednoduché shrnutí faktických informací.
Přikládám pro příklad dva důvěryhodné zdroje: IAEA (anglicky) a ATOMINFO (česky).
EDIT: velice hezký a podrobnější článek naleznete ZDE – je dlouhý, ale doporučuji přečíst!
Článek je uskupením názoru autora, který je pracovníkem v oblasti radiační ochrany a obsah článku konzultoval s odbornými kolegy jaderně inženýrského vzdělání.